Kryptoměny jsou digitální měny, které používají kryptografii – techniku kódování dat, která jsou nečitelná všem, kteří nemají heslo. Právě díky kryptografii je prakticky nemožné kryptoměny falšovat. Je však nutné si také říct, že se jejich bezpečnosti odvíjí od několika dalších faktorů.
Moderní kryptoměny jsou decentralizované systémy založené na blockchainové technologii. Blockchain je distribuovaná struktura databáze, kterou poprvé popsal kryptograf David Chaum ve své doktorské práci v roce 1982. Ve světě krypta slouží blockchain jako veřejná účetní kniha se zašifrovanými transakcemi, kterou spravují a aktualizují tisíce lidí z celého světa. Transakce jsou anonymní, ale jsou veřejně dostupné.
Bitcoin není první digitální měnou. Nejde ani o první implementaci blockchainové technologie. Nejde o první použití kryptografie veřejných klíčů pro zabezpečení dat. Ale protože jsou všechny tyto prvky spojeny do jednoho systému, jde o první moderní kryptoměnu.
Pojďme se krátce podívat na historii kryptoměn.
Před Bitcoinem
Před vznikem Bitcoinu existovalo několik příkladů online digitálních měn, ale žádné se nepodařilo přilákat tolik pozornosti ani se neprosadili na finančních trzích. Mezi dva příklady patří B-Money nebo Bit Gold.
2008: Satoshi Nakamoto a Bitcoin
Internetová doména bitcoin.org byla zaregistrována v srpnu 2008. Zůstává domovskou stránkou světově nejpoužívanější kryptoměny. Dne 31. října stejného roku člověk nebo organizace používající jméno Satoshi Nakamoto zveřejnil vědecký článek nazvaný Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System. Tomuto článku se ve světě krypta říká „Satoshiho whitepaper“.
Článek představil koncept kryptograficky zabezpečené blockchainové technologie. Bitcoin byl popsán jako teoretický digitální zdroj s otevřeným kódem. Otevřený kód (open source) zde znamená to, že ho nikdo nevlastní a že se mohou na používání i vývoji podílet všichni.
Do dnešního dne nikdo neví, kdo Satoshi Nakamoto je. Jeho identita je předmětem mnoha mýtů a teorií. Je možné, že jeho identita zůstane neznámá navždy.
2009: Začátek těžení bitcoinu
V roce 2009 byl software Bitcoinu poprvé zpřístupněn veřejnosti. Prvních 50 bitcoinů vytěžil Satoshi Nakamoto, čím vlastně zahájil těžbu kryptoměn. Byla to doba, kdy se na vývoji něčeho, z čeho se časem stala průlomová technologie, podílel jen velmi malý tým programátorů a nadšenců.
2010: První transakce
Během prvního roku existence bylo prakticky nepředstavitelné přisuzovat bitcoinu nějakou skutečnou hodnotu. Vývojář Gavin Andresen koupil 10 000 bitcoinů za 50 $ a vytvořil webovou stránku s názvem Bitcoin Faucet, kde pro zábavu daroval bitcoin.
Asi nejznámějším příběhem této éry je nákup dvou pizz za 10 000 bitcoinů, za kterým stál softwarový vývojář Laszlo Hanyecz. Právě tato transakce je považována za tu úplně první. Na vrcholku ceny bitcoinu by tyto dvě pizzy stály přes 600 milionů dolarů. Laszlo však svého rozhodnutí nikdy nelitoval. Věří, že šlo o důležitý krok v růstu ekosystému kryptoměn.
V prosinci 2010 Satoshi Nakamoto zveřejnil svou poslední veřejnou zprávu na populárním online fóru bitcointalk. V jeho zprávě byly jen spíše nepodstatné informace o nejnovější verzi softwaru. Poté zůstal v kontaktu s některými programátory přes e-mail, ale po dubnu 2011 už po něm není žádná stopa.
2011: Vznik nových kryptoměn
Úspěch Bitcoinu znamenal, že se na jeho vlně chtěly svést další decentralizované digitální měny. Začaly se tak objevovat první alternativní kryptoměny. Tyto kryptoměny byly alternativou k zavedené měně – bitcoinu – proto se jim začalo říkat altcoiny.
Většina altcoinů nabízí postupné vylepšení původního protokolu Bitcoinu. Zlepšují tak rychlost, anonymitu apod. Mezi první altcoiny patří Litecoin, kterému se často říká stříbro k zlatu v podobě Bitcoinu. Dnes jsou na trhu tisíce kryptoměn.
2013: První velká bublina
V lednu 2013 cena jednoho bitcoinu poprvé v historii překonala 1000 dolarů. Šlo o důležitý milník, a to i přesto, že se cena rychle propadla a celé dva roky spíše klesala, než se jí zase podařilo dostat na hranici 1000 $.
Během velkého cenového výkyvu utrpělo dost prvních uživatelů vysoké ztráty. O Bitcoinu se tak v novinách začalo psát velmi negativně. Poměrně velké množství zpráv mělo za výsledek, že se o kryptoměnách poprvé dozvěděl dost velký počet lidí, i když v negativním kontextu.
Trh s kryptoměnami pomalu rostl. Nebylo jisté, kolik altcoinů přežije. Mnoho z nich také již neexistuje.
2014: Mt. Gox a velmi bouřlivé časy
Největší kryptoměnovou burzou na trhu byla webová stránka Mt. Gox. V lednu 2014 byla hacknuta. Hackaři získali 850 000 bitcoinů. Stále není jasné, kdo má tuto největší krádež v historii kryptoměn na svědomí.
Kritici v té době říkali, že není divu, že k hacku došlo, když jsou kryptoměny postaveny na anonymitě a decentralizaci. Hackery z tohoto důvodu není možné vystopovat.
V listopadu 2014 byl zakladatel krypto webové stránky Silk Road odsouzen na doživotí poté, co se zjistilo, že zhruba 70 % všech produktů prodávaných na stránce tvoří nelegální drogy. Platby byly pro zajištění anonymity prováděny přes bitcoin.
2015: Ethereum a rozmach altcoinů
Projekt Ethereum byl spuštěn v roce 2015. Někteří lidé ho mají za skutečně první užitečné zavedení myšlenek, které jsou základem Bitcoinu. Projekt Ethereum představil světu chytré kontrakty, tedy technologii umožňující blockchainu hostovat softwarové programy. Chytré kontrakty umožnily vývoj komplexních, užitečných aplikací v oblastech financí, ale i jiných.
Kromě chytrých kontraktů se Ethereu podařilo přivést k životu myšlenku hostování různých měn. Ethereum sice má svou vlastní kryptoměnu – ether – ale na blockchainu Etherea bylo zároveň vytvořeno plno nových tokenových projektů. Chytré kontrakty a vlastní měny se ukázaly být silnou kombinací pro ambiciózní vývojáře a podnikatele.
2016: Záplava ICO
Rostoucí popularita Etherea měla také za výsledek vznik projektů, které získávaly prostředky do začátku prostřednictvím crowdfundingu – konkrétně pomocí prvotní nabídky kryptoměny („initial coin offering“ – ICO), během které jsou nové tokeny nabízeny investorům podobně jako se akcie nabízí investorům, když daná společnosti začne být obchodována veřejně v rámci IPO – první veřejné nabídky akcií. Lidé v případě kryptoměn kupují mince za účelem investice nebo podpory projektů.
Některé ICO se ukázaly být jako špatně koncipované. V některých šlo jen o rychlé zbohatnutí tvůrců. U některých šlo zase o podvod typu „letadlo“, který se maskoval legitimní investicí. Některé však položily základy inovativních, užitečných produktů a služeb.
2017: Bitcoin dosáhl na 20 000 $
Počet veřejně dostupných obchodních platforem a burz postupně rostl. Nakupování a prodej kryptoměn tak bylo daleko snazší. Exploze ICO se tím ještě zintenzivnila.
To vše vedlo k rychlému růstu ekosystému. Tato mladá technologie byla příslibem obrovských zisků. Na začátku roku 2018 přesáhla celková tržní kapitalizace kryptoměn 800 miliard dolarů. Zdálo se, že jediné, co pro úspěšné nastartování firmy stačí je dát do názvu „crypto“ nebo „blockchain“.
2018: Návrat do reality
Růst trhu byl neudržitelný, při zpětném pohledu se zdá, že prasknutí bubliny bylo nevyhnutelné. Ceny kryptoměn začaly opravdu výrazně klesat. Mnoho projektů se zhroutilo, protože nestály na pevných základech nebo byly příliš ambiciózní.
2019–současnost: Řešení skutečných problémů
Kryptoměnové projekty, které prasknutí bubliny v roce 2018 přežily, mají něco společného. Řeší skutečné problémy a nabízí užitečné nové služby použitím blockchainové technologie a kryptoměn. Investoři nyní analyzují obchodní plány krypto startupů. Nekoukají již pouze na nové kryptoměny podle toho, jak by se na nich dalo vydělávat při obchodování. Dnešní krypto projekty můžeme najít v hazardu, videohrách, sportech, správě identit, financích, ale i jiných odvětvích. Dnešní odborníci na krypto jsou s dekádou technického vývoje za nimi již schopni najít způsoby, jak zjednodušit podnikání vzniklé ještě před blockchainy. Na trhu se tak objevují nové produkty a služby, které by bez blockchainu nemohly vůbec existovat.
Čelem k budoucnosti
Svět je stále více digitální a propojenější. Kryptoměny hrají klíčovou roli při doručování finanční nezávislosti každé osobě na planetě.
Bitcoin a další kryptoměny představují jednu možnou budoucnost peněz. Stále více lidí souhlasí s tím, že by kryptoměny mohly přinést do světového finančního systému radikální změnu.
Na světě jsou přes 2 miliardy potenciálních spotřebitelů, kteří nemají přístup k bankovním službám. Kryptoměny jim tak mohou nabídnout účast na finančím životě světa. Co s touto příležitostí udělají může navždy změnit svět.
POZNÁMKA
Tento text je pouze informativní a neslouží jako investiční doporučení. Nevyjadřuje osobní názor autora ani služby. Jakákoli investice nebo obchodování s sebou nese riziko. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích – riskujte pouze takové množství aktiv, které si můžete dovolit ztratit.
IOS
Android
